A zase jsme nastavovali večery – a moc rádi společně zpívali i vděčně poslouchali…
a partu kamarádů, dobré vínko, Standovy uvítací koláčky, Milanovy bramboráčky, Jirkovu zázvorovicu-mandlovicu-i třešňovicu, samozřejmě několik nezbytných kytar a vůbec –
pro celý týden dobrou náladu vezou…
A jak praví Dalajláma: „Buďme k sobě laskavější, pokud to jde… A jde to vždycky !“ 😊
tichounké vánoční snění,
v kapse nějaké to jmění,
svět ať se k lepšímu mění –
a věci řešit problém není…
Venku mrazivo a bílo –
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
uvnitř – p o h á d k a …
![]() |
„Život je příliš krátký na to, abychom čekali na zázraky.
Musíme si je dělat sami !“
A že Roháči jedou z Lokte nad Ohří – téměř přes celou republiku – za kamarády do úplně malé, ale malebné horské osady v kopcích ramzovských, aby ve zdejší kapličce vystřihli jeden z celé řady svých překrásných adventních koncertů – to je přece jasný důkaz,
že zázraky se opravdu dějí…