{"id":924,"date":"2015-02-08T11:52:44","date_gmt":"2015-02-08T11:52:44","guid":{"rendered":"http:\/\/pacifik.gelidus.cz\/?page_id=924"},"modified":"2018-06-06T19:17:00","modified_gmt":"2018-06-06T17:17:00","slug":"historie-ramzova","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.penzionpacifik.cz\/?page_id=924","title":{"rendered":"Historie Ramzov\u00e9"},"content":{"rendered":"

Osada Ramzov\u00e1<\/strong> (n\u011bmecky Ramsau) se nach\u00e1z\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 690 a\u017e 785 m.<\/span><\/p>\n

Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka je z roku 1786, kdy zde st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1va dosadila v r\u00e1mci kolonizace Jesenicka prvn\u00ed osadn\u00edky.
\nV t\u00e9 dob\u011b do\u0161lo k rozd\u011blen\u00ed Slezska\u00a0a Ramzov\u00e1 se tak ocitla ve strategick\u00e9m pohrani\u010dn\u00edm postaven\u00ed.
\nKolonizaci podpo\u0159il c\u00edsa\u0159 Josef II.\u00a0a vratislavsk\u00fd biskup Philipp von Gotthard Schaffgotsch.
\nN\u00e1zev dostala podle jednoho z \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f c\u00edsa\u0159sk\u00e9 spr\u00e1vy, pana Ramse.
\nRams+Au(louka) = Ramsau (louka pana Ramse)<\/strong><\/span><\/p>\n

V roce 1791 do\u0161lo k dal\u0161\u00ed parcelaci pozemk\u016f, kdy byla v\u00fdm\u011bra polnost\u00ed rozd\u011blena mezi 23 nov\u00fdch z\u00e1jemc\u016f
\np\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edch z moravsk\u00e9 strany.
\nV t\u00e9to dob\u011b zde ji\u017e byly dva ml\u00fdny a nov\u00ed osadn\u00edci byli osvobozeni\u00a0od roboty.<\/p>\n

I p\u0159esto\u017ee Ramzov\u00e1 vznikla v geograficky nep\u0159\u00edzniv\u00e9 poloze, do\u0161lo po\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed k jej\u00edmu dal\u0161\u00edmu rozmachu.
\nRoku 1805 se zde nach\u00e1zelo ji\u017e 25 dom\u016f a 111 obyvatel.
\nO \u0161est let pozd\u011bji zde zalo\u017eili \u0161kolu, kterou nav\u0161t\u011bvovalo\u00a0roku 1828 asi 30 zdej\u0161\u00edch d\u011bt\u00ed.
\nV roce 1836 zde bylo 32 d\u0159ev\u011bn\u00fdch dom\u016f se 173 obyvateli<\/strong>, kte\u0159\u00ed se v\u011bnovali zejm\u00e9na zem\u011bd\u011blstv\u00ed,
\np\u0159adl\u00e1ctv\u00ed a opracov\u00e1n\u00ed d\u0159eva.<\/p>\n

Roku 1844 byla obec spolu s dal\u0161\u00edmi obcemi na Jesenicku posti\u017eena bramborov\u00fdm morem.
\nTo Ramzovou citeln\u011b poznamenalo. Po\u010det obyvatel obce se v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch desetilet\u00edch ust\u00e1lil.
\nKr\u00e1tce po vzniku \u010ceskoslovenska zde bylo napo\u010d\u00edt\u00e1no 180 obyvatel.<\/p>\n

Nedaleko Ramzov\u00e9<\/strong>, v \u00fadol\u00ed Vra\u017eedn\u00e9ho potoka, \u00a0se nach\u00e1z\u00ed m\u00edsto zvan\u00e9 Mordov\u00e1 rokle<\/strong>.
\nZde byla za doby vratislavsk\u00e9ho biskupa Hohenloha \u2013 Bartensteina zalo\u017eena skl\u00e1rna.
\nBiskup ji roku 1804 pronajal skl\u00e1\u0159i Josefu Kapl\u00e1nkovi ze St\u0159emo\u0161ic\u00a0na dobu 36 let za ro\u010dn\u00ed poplatek sto zlat\u00fdch.
\nRoku 1836 zde st\u00e1ly\u00a03 domy se 49 obyvateli. O deset let pozd\u011bji st\u00e1lo\u00a0ve zdej\u0161\u00ed skl\u00e1rn\u011b \u0161est pec\u00ed
\na vyr\u00e1b\u011blo se zde lit\u00e9 sklo. Ro\u010dn\u00ed produkce dosahovala v\u00fd\u0161e 1600 kop.
\nRoku 1880 je osada zmi\u0148ov\u00e1na jako sou\u010d\u00e1st nedalek\u00e9 Horn\u00ed Lipov\u00e9 pod n\u00e1zvem Hohenbartenstein.
\nPo t\u00e9to skl\u00e1rn\u011b v\u0161ak dnes nez\u016fstaly \u017e\u00e1dn\u00e9 stopy.<\/p>\n

S p\u0159\u00edchodem \u017eeleznice (tra\u0165 Hanu\u0161ovice-Jesen\u00edk, postaven\u00e1 v letech 1883-1888) a cestovn\u00edho ruchu,
\nnach\u00e1zeli obyvatel\u00e9 Ramzov\u00e9 ob\u017eivu v poskytov\u00e1n\u00ed ubytov\u00e1n\u00ed a dal\u0161\u00edch slu\u017eeb turist\u016fm.
\nObec se zhruba dv\u011bma sty usedl\u00edky se stala v\u00fdznamn\u00fdm turistick\u00fdm centrem, kter\u00fdm z\u016fstala dodnes.<\/p>\n

Ve v\u00fd\u010dtu tehdej\u0161\u00edch osadn\u00edk\u016f zde nalezneme tak\u00e9 osm osob \u010desk\u00e9 n\u00e1rodnosti.
\nPodle \u00fadaj\u016f z roku 1928 m\u011bla Ramzov\u00e1 37 dom\u016f.
\nV roce 1926 byl postaven na Ramzov\u00e9 prvn\u00ed turistick\u00fd hotel\u00a0<\/strong>v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti \u017eelezni\u010dn\u00ed zast\u00e1vky.
\nByl to prvn\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed po\u010din nov\u00e9 doby pro rozvoj\u00a0pov\u00e1le\u010dn\u00e9 turistiky.
\nV roce 1948 p\u0159evzala hotel organizace RaJ…<\/p>\n

A\u017e do roku 1945, kdy byli odsunuti p\u016fvodn\u00ed obyvatel\u00e9, byla obec t\u00e9m\u011b\u0159 ryze n\u011bmeck\u00e1.<\/p>\n

Jedinou zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed stavebn\u00ed pam\u00e1tkou je novogotick\u00e1 kaple <\/strong>sv. Roc<\/strong>ha<\/a>\u00a0z p\u0159edminul\u00e9ho stolet\u00ed (1897).
\nByla vybudov\u00e1na na m\u00edst\u011b d\u0159ev\u011bn\u00e9 kapli\u010dky, postavena z cihel a kamene, je zaklenuta valenou klenbou, opat\u0159ena sedlovou st\u0159echou a jehlancovitou v\u011b\u017ei\u010dkou.
\nV interi\u00e9ru se nach\u00e1z\u00ed olt\u00e1\u0159 s obrazem \u00a0sv. Rocha, uct\u00edvan\u00e9ho patrona v\u0161ech trp\u00edc\u00edch, zasa\u017een\u00fdch morem.
\nD\u00e1le\u00a0jsou tu krom\u011b jin\u00e9ho\u00a0so\u0161ky Srdce P\u00e1na Je\u017e\u00ed\u0161e\u00a0a P. Maria s d\u011b\u0165\u00e1tkem.<\/p>\n

Oslavy 100.v\u00fdro\u010d\u00ed kaple ( r. 1997) se konaly za vydatn\u00e9 finan\u010dn\u00ed podpory potomk\u016f p\u016fvodn\u00edch obyvatel Ramzov\u00e9.
\nByly slou\u017eeny m\u0161e ve voln\u00e9m prostranstv\u00ed p\u0159ed kapl\u00ed, celebrov\u00e1ny t\u0159emi duchovn\u00edmi (i v n\u011bmeck\u00e9m jazyce).
\nPro tuto slavnost byly c\u00edlen\u011b vyrobeny r\u016fzn\u00e9 upom\u00ednkov\u00e9 p\u0159edm\u011bty.<\/p>\n

V kapli se l\u00e9ta slou\u017e\u00edvala m\u0161e svat\u00e1 ka\u017edou ned\u011bli o pr\u00e1zdnin\u00e1ch.
\nPo onemocn\u011bn\u00ed pana far\u00e1\u0159e z Lipov\u00e9 se ale kaple uzav\u0159ela a roky citeln\u011b ch\u00e1trala…
\nNa\u0161t\u011bst\u00ed se v roce 2009 do\u010dkala zevrubn\u00e9 obnovy (osek\u00e1n\u00ed zvlhl\u00e9ho vnit\u0159n\u00edho zdiva, nov\u00fdch om\u00edtek, n\u00e1t\u011br\u016f,
\nv\u00fdmalby i dozdoben\u00ed vnit\u0159n\u00edho interi\u00e9ru …).
\nVe\u0161ker\u00fdch prac\u00ed se tenkr\u00e1t ochotn\u011b ujali brat\u0159i Petr a Pavel Bazgerovi. A\u00a0dodnes je kapli\u010dka ve starostliv\u00e9 p\u00e9\u010di
\nn\u011bkolika m\u00edstn\u00edch obyvatel.
\nU\u017e dvakr\u00e1t v l\u00e9t\u011b, jednou na podzim\u00a0a dokonce i uprost\u0159ed tuh\u00e9 zimy – si ramzovskou kapli\u010dku vyhl\u00e9dli mlad\u00ed, zamilovan\u00ed lid\u00e9… Okouzlila je jednoduch\u00e1, prost\u00e1\u00a0kr\u00e1sa tohoto m\u00edsta – a kapli\u010dka se \u00a0r\u00e1zem stala vyhled\u00e1van\u00fdm m\u00edstem\u00a0kon\u00e1n\u00ed ojedin\u011bl\u00fdch svatebn\u00edch ob\u0159ad\u016f.<\/p>\n

Do pov\u011bdom\u00ed st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00edho po\u010dtu milovn\u00edk\u016f Ramzov\u00e9 se\u00a0ji\u017e pravideln\u011b za\u010d\u00e1tkem srpna,
\nv den pam\u00e1tky zdej\u0161\u00edho patrona sv. Rocha – ukl\u00e1d\u00e1 nov\u00e1 mil\u00e1 tradice – a to\u00a0RAMZOVSK\u00c1 POU\u0164.<\/strong>
\nJe v\u011bc\u00ed cti zdej\u0161\u00edch starousedl\u00edk\u016f i zan\u00edcen\u00fdch chata\u0159\u016f a chalup\u00e1\u0159\u016f vtisknout j\u00ed osobit\u00fd r\u00e1z.
\nNechyb\u00ed tu proto uk\u00e1zka tradi\u010dn\u00edch \u0159emesel, nab\u00eddka\u00a0z p\u0159\u00edrody\u00a0zdrav\u00e9ho, ale i toho l\u00e1kav\u011b sladk\u00e9ho pe\u010den\u00e9ho zbo\u017e\u00ed,
\njako\u017e i pln\u00e9 ko\u0161e\u00a0kouzeln\u00e9 keramiky a dal\u0161\u00edch mil\u00fdch, ru\u010dn\u011b tvo\u0159en\u00fdch\u00a0v\u00fdrobk\u016f.<\/p>\n

Dnes slou\u017e\u00ed kaple sv.Rocha na Ramzov\u00e9 i jako m\u00edstn\u00ed st\u00e1nek kultury.
\nNeopakovatelnou atmosf\u00e9ru maj\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00ed m\u0161e\u00a0a chvilky zp\u00edv\u00e1n\u00ed u harmonia, kter\u00e9 zrenovoval zdej\u0161\u00ed uzn\u00e1van\u00fd muzikant pan Jan-Hanes Blah\u00e1k.
\nV\u00a0prosinci r.2017 byl zde uveden v historii kapli\u010dky v\u016fbec prvn\u00ed adventn\u00ed\u00a0koncert. Ty dal\u0161\u00ed budou na sebe,
\njak jinak, ne\u017e plynule po roce a jist\u011b stejn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u011b navazovat…<\/p>\n

Foto kaple<\/span> – viz Fotogalerie (Jarn\u00ed t\u00e1n\u00ed<\/a>)<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Osada Ramzov\u00e1 (n\u011bmecky Ramsau) se nach\u00e1z\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 690 a\u017e 785 m. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka je z roku 1786, kdy zde st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1va dosadila v r\u00e1mci kolonizace Jesenicka prvn\u00ed osadn\u00edky. V t\u00e9 dob\u011b do\u0161lo k rozd\u011blen\u00ed Slezska\u00a0a Ramzov\u00e1 se tak ocitla ve strategick\u00e9m pohrani\u010dn\u00edm postaven\u00ed. Kolonizaci podpo\u0159il c\u00edsa\u0159 Josef II.\u00a0a vratislavsk\u00fd biskup Philipp von Gotthard Schaffgotsch. N\u00e1zev dostala podle jednoho z \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f c\u00edsa\u0159sk\u00e9 spr\u00e1vy, pana Ramse. Rams+Au(louka) = Ramsau (louka pana Ramse) V roce 1791 do\u0161lo k dal\u0161\u00ed parcelaci pozemk\u016f, kdy byla v\u00fdm\u011bra polnost\u00ed rozd\u011blena mezi 23 nov\u00fdch z\u00e1jemc\u016f p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edch z moravsk\u00e9 strany. V t\u00e9to dob\u011b zde ji\u017e byly dva ml\u00fdny a nov\u00ed osadn\u00edci byli osvobozeni\u00a0od roboty. I p\u0159esto\u017ee Ramzov\u00e1 vznikla v geograficky nep\u0159\u00edzniv\u00e9 poloze, do\u0161lo po\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed k jej\u00edmu dal\u0161\u00edmu rozmachu. Roku 1805 se zde nach\u00e1zelo ji\u017e 25 dom\u016f a 111 obyvatel. O \u0161est let pozd\u011bji zde zalo\u017eili \u0161kolu, kterou nav\u0161t\u011bvovalo\u00a0roku 1828 asi 30 zdej\u0161\u00edch d\u011bt\u00ed. V roce 1836 zde bylo 32 d\u0159ev\u011bn\u00fdch dom\u016f se 173 obyvateli, kte\u0159\u00ed se v\u011bnovali zejm\u00e9na zem\u011bd\u011blstv\u00ed, p\u0159adl\u00e1ctv\u00ed a opracov\u00e1n\u00ed d\u0159eva. Roku 1844 byla obec spolu s dal\u0161\u00edmi obcemi na Jesenicku posti\u017eena bramborov\u00fdm morem. To Ramzovou citeln\u011b poznamenalo. Po\u010det obyvatel obce se v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch desetilet\u00edch ust\u00e1lil. Kr\u00e1tce po vzniku \u010ceskoslovenska zde bylo Continue Reading \u2192<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-924","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.penzionpacifik.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/924","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.penzionpacifik.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.penzionpacifik.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.penzionpacifik.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.penzionpacifik.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=924"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.penzionpacifik.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/924\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.penzionpacifik.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=924"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}